|
|
Poutní místa. Svatá Hora v Příbrami
VACKOVÁ, Natálie
První část bakalářské práce se zabývá vznikem poutních míst, jejich historií a cestami, které poutníci podnikali po Evropě i Svaté zemi. Práce pojednává nejen o přípravách na tuto důležitou cestu, ale i o tom, proč se na ni poutníci vydávali, o významu poutě, co se dělo u cíle a jak probíhala zpáteční cesta domů. Druhá část této bakalářské práce představuje mariánské poutní místo Svatá Hora v Příbrami. Přibližuje vznik místa opředeného několika legendami, dále nás seznamuje s významnými malíři, kameníky, štukatéry, sochaři a dalšími osobnostmi, které měli na této důležité památce velký podíl. Není zde ani zapomenuto na devastující požár, kvůli němuž se v roce 1978 musela Svatá Hora obnovit.
|
|
|
Saladin a Richard Lví srdce - co je spojuje a co rozděluje
Hromas, Jakub ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Třetí křížovou výpravu bychom mohli přirovnat k šachové partii, probíhající mezi anglickým králem Richardem I. a muslimským sultánem Saladinem. Partii, která nakonec skončila patem, jelikož Richard, ani Saladin nebyli schopni získat nad svým soupeřem výhodu, která by vedla k závěrečnému tahu. Povahy obou mužů byly značně rozdílné a to se samozřejmě odrazilo i na jejich vladařských a vojenských schopnostech. Vyvstává tedy otázka, co Richarda I. a Saladina spojovalo? Odpověď je jednoduchá. Anglického krále a muslimského sultána spojoval v širším měřítku nárok na Svatou zemi, a v tom užším Jeruzalém. Pokud se chceme pokusit pochopit Saladina a Richarda, musíme se zaměřit na dobu, ve které žili, na poměry ve Svaté zemi a smýšlení křesťanů a muslimů. Tomuto cíli je také podřízena metodologie práce, byla zvolena deskriptivní metoda s kontextuální analýzou a struktura diplomové práce.
|
|
|
Ruská Palestina
Kolář, Vojtěch ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Ruská Palestina diplomová práce Vojtěch Kolář vedoucí práce : Doc. ThDr. Gorazd Josef VOPATRNÝ, Th. D Praha 2013 Abstrakt Diplomová práce "Ruská Palestina" pojednává o aktivitách ruské církve a diplomacie ve prospěch ruských poutníků ke svatým místům Palestiny i místního pravoslavného obyvatelstva v Levantě v XIX. a na počátku XX. století. Ruské působení zde bylo doprovázeno všeobecným napětím mezi ruskými aktivisty na místě i v petrohradském zázemí, řeckou církevní hierarchií v Jeruzalémě a Konstantinopoli i západními diplomaty a misionáři hájícími katolické a protestantské zájmy na témž poli působnosti. Práce není apologií ani kritikou obou hlavních nástrojů ruského vlivu, Ruské duchovní misie v Jeruzalémě (od r. 1847) a Imperátorské pravo-slavné palestinské společnosti (od r. 1882), chce však nabídnout vhled do motivací, průběhu a výsledků jejich intensivních aktivit v Palestině a upozornit na úskalí, na něž narážely. Pro šíři tématu nebylo vždy možné postupovat přísně historiografickými metodami, práce se proto soustředi především na biografický materiál vybraných iniciátorů a aktérů ruského působení v oblasti, čerpajíc z jejich děl a publikované korespondence.
|
|
|
Obraz Svaté země v Adomnánově De locis sanctis
Falátková, Michaela ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Nechutová, Jana (oponent) ; Bláhová, Marie (oponent)
Předmětem předkládané disertační práce je raně středověký latinský spis De locis sanctis (čes. O svatých místech), jehož autorem je irský mnich a opat Adomnán z Iony (624-704). V tomto jedinečném prameni, obsahujícím záznam cesty do Svaté země neznámého galského poutníka Arkulfa, nám Adomnán zanechal vzácné informace o charakteru raně středověkého putování v druhé polovině 7. století a dobové topografii svatých míst spojených s životem, umučením a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Osobnost Adomnána z Iony je tradičně spojována s nejstaršími křesťanskými dějinami v iroskotské oblasti. V jeho literárním odkazu lze kromě uvedených zpráv o Svaté zemi nalézt z historického hlediska důležité informace o počátcích monasticismu na Britských ostrovech a každodenním životě v iroskotských klášterech v 7. století. Adomnánovo dílo je však důležité i pro dějiny evropské latinské literatury, a to i přes skutečnost, že vzniklo mimo kontinentální Evropu. Reprezentuje totiž jeden ze spojujících článků mezi písemnictvím období konce římsko-křesťanské společnosti nesoucí odkaz antiky a společnosti germánsko-křesťanské. Pro Adomnánovu dobu je příznačný přesun hlavních ohnisek literární tvorby z oblastí bývalého římského impéria, kde panovaly díky komplikované politické situaci nepříznivé podmínky pro kulturní rozvoj, na...
|
|
| |
|
|
První křížová výprava a vznik křesťanských států na východě
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyhlášením a průběhem první křížové výpravy, která se odehrála v letech 1096-1099. Cílem práce je přiblížit především samotný průběh a události, které se během putování křižáků staly. Popsány jsou počátky a vyhlášení výpravy, politické dění, koncil v Clermontu, jaký byl středověký člověk a putování prostého lidu a poté rytířského proudu. Následné obsazení jednotlivých území a s tím spojený vznik křižáckých států. Zmíněn je zde i pohled dnešního člověka a jak i do dnešních dob přetrvává vliv těchto výprav.
|
|
|
Ruská Palestina
Kolář, Vojtěch ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Ruská Palestina diplomová práce Vojtěch Kolář vedoucí práce : Doc. ThDr. Gorazd Josef VOPATRNÝ, Th. D Praha 2013 Abstrakt Diplomová práce "Ruská Palestina" pojednává o aktivitách ruské církve a diplomacie ve prospěch ruských poutníků ke svatým místům Palestiny i místního pravoslavného obyvatelstva v Levantě v XIX. a na počátku XX. století. Ruské působení zde bylo doprovázeno všeobecným napětím mezi ruskými aktivisty na místě i v petrohradském zázemí, řeckou církevní hierarchií v Jeruzalémě a Konstantinopoli i západními diplomaty a misionáři hájícími katolické a protestantské zájmy na témž poli působnosti. Práce není apologií ani kritikou obou hlavních nástrojů ruského vlivu, Ruské duchovní misie v Jeruzalémě (od r. 1847) a Imperátorské pravo-slavné palestinské společnosti (od r. 1882), chce však nabídnout vhled do motivací, průběhu a výsledků jejich intensivních aktivit v Palestině a upozornit na úskalí, na něž narážely. Pro šíři tématu nebylo vždy možné postupovat přísně historiografickými metodami, práce se proto soustředi především na biografický materiál vybraných iniciátorů a aktérů ruského působení v oblasti, čerpajíc z jejich děl a publikované korespondence.
|
|
|
Saladin a Richard Lví srdce - co je spojuje a co rozděluje
Hromas, Jakub ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Třetí křížovou výpravu bychom mohli přirovnat k šachové partii, probíhající mezi anglickým králem Richardem I. a muslimským sultánem Saladinem. Partii, která nakonec skončila patem, jelikož Richard, ani Saladin nebyli schopni získat nad svým soupeřem výhodu, která by vedla k závěrečnému tahu. Povahy obou mužů byly značně rozdílné a to se samozřejmě odrazilo i na jejich vladařských a vojenských schopnostech. Vyvstává tedy otázka, co Richarda I. a Saladina spojovalo? Odpověď je jednoduchá. Anglického krále a muslimského sultána spojoval v širším měřítku nárok na Svatou zemi, a v tom užším Jeruzalém. Pokud se chceme pokusit pochopit Saladina a Richarda, musíme se zaměřit na dobu, ve které žili, na poměry ve Svaté zemi a smýšlení křesťanů a muslimů. Tomuto cíli je také podřízena metodologie práce, byla zvolena deskriptivní metoda s kontextuální analýzou a struktura diplomové práce.
|
host ::
RSS.